Lidi, já jsem to zvládla! A ještě pořád tomu nějak nemůžu uvěřit. Jak jsem psala v minulém článku, šlo mi o všechno - kdybych dnešní zkoušku nedala, tak by mě vyhodili ze školy. Já jsem si celou dobu myslela, že by to nebyl až takový problém, sice bych ztratila rok, ale na druhou stranu kamarádka, která vyletěla ze školy před půl rokem, nastupuje teď znovu do 1.ročníku, a tak jsem si říkala buď v klidu, kdyžtak půjdeš znovu s ní. Ale omyl. Včera v 8 ráno jsem volala na studijní oddělení, protože mě přece jen večer před spaním napadla myšlenka - co kdyby mě znovu nevzali?, a tak jsem se o tom chtěla přesvědčit. Paní mi v telefonu dost suchým tónem oznámila, že pokud jsem si podala přihlášku znovu a byla jsem znovu přijata, tak není problém, ale pokud jsem si jí nepodala, tak prý bohužel až za rok. Asi si umíte představit, jaké horko mě polilo, když jsem si uvědomila, že jsem si žádnou přihlášku znovu neposílala. Ale upřímně, napadlo by vás poslat si v dubnu přihlášku někam, kde už jste, pro případ, že by vás v srpnu vyhodili? Mě ne. Moje chyba, ano.

Tak se vám zase po nějaké době hlásím, prázdniny jsou prostě prázdniny a já se je snažím užívat na maximum, i když momentálně bych měla sedět nad učením makroekonomie. A vidíte, zase prokrastinuju. Pro ty, co nevědí, co znamená prokrastinace - je to odkládání něčeho, co máte udělat, ať už nějakého úkolu nebo činnosti. A na to já jsem prosím expert! Víte co je ale nejhorší? Když prokrastinujete tím, že se díváte na video o prokrastinaci nebo na video o tom, jak přestat prokrastinovat. Já si vždycky ve chvíli, kdy takové video dokoukám, připadám jako nejneschopnější člověk na světě. Ale dost už. Teď jen krátce k tomu co bylo, je a bude.