Červenec 2016

TT | BLOGUJU, PROTOŽE...

26. července 2016 v 20:53 | Chloey |  myšlenky

Často přemýšlím nad tím, proč tady vlastně jsem. Co tady dělám, proč píšu na internet svoje myšlenky, názory nebo zážitky. Proč si vylévám srdíčko někam, kde si to může přečíst kdokoliv a proč se snažím to, co mi běhá hlavou sem a tam, dostat ven zrovna tímto způsobem. Těch odpovědí je strašně moc, ale nejzsásadnější ze všech je asi ta, že se potřebuju vypsat. Upřímně, já nemám nikoho, komu bych se mohla jen tak svěřit, ať už se skvělou nebo naopak špatnou zprávou. Mám kamarádky, to ano, ale nemám žádnou, se kterou bych si vyměňovala všechny pocity a říkala si úplně vše, tak jako to mezi nejlepšími kamarádkamii bývá. A upřímně mi to chybí. Někdy jsem z toho smutná, ale jsem smířená s tím, že některé věci držím v sobě. Je to možná jeden z důvodů, proč jsem si blog založila. Potřeba se svěřit, když ne někomu blízkému, tak anonymně komukoliv, jen to ze sebe prostě dostat ven. Abych řekla pravdu, tak v těžkých chvílích, kdy jsem opravdu nevěděla kudy kam, nevěděla jsem jak se rozhodnout, nevěděla jsem nic, tak mi blog moc pomohl. Ne blog, ale ti lidé na něm. Víte, když máte špatné období a blog vám zaplňují lidé hromadou pozitivních komentářů a snaží se vás podržet a podpořit, tak to opravdu moc, moc pomůže. Jsou blogerky, které mi zůstanou v srdci, ať už proto, že se mnou sdílely můj příběh nebo proto, že jsem já sdílela s nimi ten jejich. Je pár jmen, které nemůžu vymazat z hlavy, například Dombabas, Michaela, Monica, Peťul a tak podobně. Jsou to holky, které buď držely mě, i když třeba jen jedním milým komentářem, o kterém ani ony samy neví, nebo to jsou holky, které sdílely svoje pocity a já se v některých z nich našla, což mi v mnohých případech moc pomohlo. To je další z důvodů, proč bloguju. Je tady možnost najít někoho, třeba na druhé straně republiky, kdo má stejné názory nebo prožívá něco podobného. A i když se s tím dotyčným neznám osobně, tak i přesto je to určitá psychická podpora. A nakonec poslední (poslední z těch hlavních, protože jinak bych mohla psát do zítra) z důvodů proč tady jsem. Zábava. Pro mě je to zábava. Někdy se nad některými články zasměju, pobavím, někdy přiučím nebo inspiruju k tomu něco vyzkoušet. Opravdu pro mě blog znamená hodně a to je asi taky důvod proč jsem tady zpět, doufám, že v plné síle :)

DEFINITIVNĚ ZPÁTKY

24. července 2016 v 14:08 | Chloey |  blog
Ahoj všichni,

neskutečně moc se omlouvám, že jsem se tady tak dlouho neobjevila, ale věřte mi, že mi blog opravdu chyběl. Často jsem si říkala, že se sem vrátím, ale tak nějak jsem neměla žádný nápad o čem psát a vždycky mě to chvilkové nadšení rychle přešlo. Věřím tomu, že je tohle období definitivně pryč a já se můžu zase vrátit a přispívat tak, jako dřív.

Pokud si tohle čtete někdo, kdo sem dřív chodíval, tak jste si z mojí dlouhé absence na blogu možná vyvodili skutečnost, že jsem do Makedonie nakonec jela. Abych řekla pravdu, tak to bylo opravdu těžké rozhodnutí. Řekla bych, že nějtěžší v mém životě. Několikrát denně jsem měnila názor na to, jestli jet nebo zůstat doma. Na obojím jsem viděla plusy i mínusy. Nakonec ale vyhrála moje absolutní bláznivost a zamilovanost, a tak jsem jela. Mám v plánu sepsat článek o tom co a jak probíhalo - od domácího rozhodování a následné cesty, přes cestu přes hranice, které jsou prý plné imigrantů až po pobyt v Makedonii a následný návrat.

Jedna taková 'maličkost' je ta, že za dobu mé neaktivity jsem nebyla v Makedonii jednou, ale třikrát. Určitě se s vámi podělím o všechny zážitky ze všech cest i pobytů.

Jedna taková otázka na konec - napadlo mě, že bych si založila nový blog. Nevím, nejsem moc spokojená s názvem adresy, ale na druhou stranu nechci přijít o všechny články a návštěvnost. Poraďte mi prosím, co byste na mém místě udělali vy :)