4#FEELINGS

9. června 2015 v 18:45 | Chloey |  pocity

TEN POCIT, KDY NEROZUMÍM SVÝM POCITŮM

Chtěla bych poprosit ty, co mají trochu času a chuti přečíst si tenhle článek, aby mi napsali svůj názor. Už jsem vážně ztracená a nedokážu se rozhodnout. Vaše názory by mi určitě moc pomohli. Všem těm, kteří si tohle přečtou až do konce a napíšou svůj názor neskutečně moc děkuju!! 💕



Znáte ten pocit, kdy si nejste absolutně ničím jistí? Kdy toho máte v hlavě tolik, že se v tom už i vy sami přestáváte orientovat? Takhle nějak si teď připadám já. Vždycky, když jsem se měla o něčem rozhodovat, jsem si myslela, že je to největší rozhodnutí v mém životě. Haha. To jsem ještě nevěděla, co přijde. Možná si to myslím teď, třeba přijdou v mém životě i horší věci a těžší rozhodnutí, ale já doufám, že pokud přijdou, tak už nebudou tak komplikované, jako tohle. Stalo se vám někdy, že jste se s někým cítili strašně dobře, ale věděli jste, že to asi není správné, i přesto, že jste si z celého srdce přáli, aby to správné bylo? Že jste ze všech stran poslouchali, že děláte chybu, i přesto, že jste si v duchu říkali, že ti, co vám to říkají, tomu nerozumí, ale zároveň mají v něčem pravdu? Jestli ne, tak buďte rádi.

Teď ale proč vlastně píšu tenhle článek. Musím říct, že tenhle článek je absolutně neplánovaný. Sedím si takhle nad matikou k příjímačkám (ke kterým ale stejně nejedu, ha), ale jediné místo, kde ta matika je, je můj stůl. Hlava ne. Přemýšlím totiž nad úplně jinými věcmi. Samozřejmě věcmi, které se školy absolutně netýkají. Typický. Můj problém je ve vztahu s přítelem. Jsme spolu teprve krátce, ale i za tu krátkou dobu jsem si k němu dokázala vypěstovat neuvěřitelnou náklonost. S nikým jiným mi nikdy nebylo tak dobře, jako s ním. S nikým jiným se nesměju tolik, jako s ním. Teď to vypadá, jako že žádný problém vlastně nemám, ale není to tak. Problém je v tom, že mi ten vztah všichni rozmlouvají. Teď si asi říkáte, tak proč si do toho sakra necháš kecat? Ale ono to není tak jednoduché. Přítel, jak už možná někteří z předchozích článků víte, není Čech. Je cizinec, logicky. Albánec. Když jsem to zjistila, tak to pro mě až takový šok nebyl, protože jsem o Albáncích příliš nevěděla, což bylo možná dobře :D Potom jsem ale zjistila, že jsou považování za špínu Evropy, že jsou to strašní vrazi a jediné, co jim opravdu jde, je prodávání drog a mafie. Krásný vyhlídky, vážně. Ale já vím, že přítel takový není. Několikrát jsme se o tom bavili, a i když o tom rád vtipkuje, tak vím, že jenom vtipkuje. Přece jenom nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Já jsem se s tím, že je Albánec tak nějak smířila a teď už mi to nijak nevadí, ale mamka se s tím nemohla smířit dlouho. Nakonec to naštěstí taky nějak překousla. Větším problémem je ale jeho mentalita a hlavně náboženství. Je totiž muslim.


Muslimové u nás nejsou moc v oblibě a abych řekla pravdu, i já z nich mám respekt. Člověk prostě neví, co od nich čekat. Ale ať je to jak chce, ani muslimy nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Přítel je neskutečně fajn člověk, ničím z jeho zvyků a povinností mě nezatěžuje ani neomezuje a můžu říct, že jsem s ním vážně šťastná. Je pravda, že ze začátku jsem některé jeho návyky nechápala a přišlo mi to strašně zvláštní, ale beru to. Je to jeho věc, do které mu nemluvím. Ale co chci vlastně říct. Když jsem s ním, tak zapomenu na všechno, vážně na všechno. Úplně mi změnil pohled na svět, řekla jsem si, že už nikdy nechci dělat špatné věci..a že jsem jich před tím, než jsem ho potnala dělala až až..,chci, aby mezi námi bylo všechno v pohodě a aby to vydrželo co nejdéle. To je sice hezký, ale když ze všech stran slyším, že dělám chybu, že toho budu litovat a že mám zvážit všechna pro a proti, tak si přestávám být jistá, co je vlastně nejlepší. Taková ta malá nejistota, co když mají ostatní pravdu, tam prostě je. Ale zároveň si stojím za tím, že každý muslim není terorista nebo člověk, který všechny kolem sebe polévá kyselinou, jak je většina z nás bohužel vidí.

Samozřejmě chci být s ním a jen tak ho nepustím, ale na druhou stranu vím, že mají ostatní v mnoha věcech pravdu. Přece jenom jsme jiná kultura, mentalita a naše názory jsou odlišné, takže je otázkou času, jak dlouho to může fungovat. Ale dalším bodem, který je třeba zmínit, je tolerance. Já jsem k jeho návykům tolerantní až až a ani on mi do mých věcí nemluví. Bereme to tak, jak to je. Takže je tady možnost, že pokud bychom se navzájem tolerovali i nadále, tak by to fungovat mohlo. Tohle není rozhodnutí na týden nebo na měsíc, ale na mnohem delší dobu. A já nemám žádnou jistotu, že se něco najednou nezmění a já nezačnu litovat. Musím se rozhodnout do měsíce, maximálně do dvou, protože musíme zařídit všechno kolem toho, aby mohl zůstat v ČR. A pokud ho zařídíme, potom už ho nebudu moct opustit, kvůli imigračním úřadům, které by si mohli myslet, že jsem ho sem dostala jenom jako imigranta proto, aby mohl žít v ČR a ne proto, že s ním chci žít já. Byl by z toho velký problém. Pokud jste viděli film Líbat nevěstu zakázáno, víte o čem mluvím. Mimochodem ten film doporučuju - skvělá komedie. Ale zpátky k věci. Vážně už jsem z toho všeho zoufalá. Můžu upřímně říct, že přítele miluju tak, jak jsem si ani nikdy nepředstavovala, že milovat jde. I když si z něj občas dělám srandu nebo o něm řeknu, že je někdy divnej, tak to nikdy nemyslím nijak proti němu. Jsem neskutečně ráda, že jsem někoho takového potkala a vím, že pokud by bylo všechno tak, jak plánujeme, tak bych byla snad nejšťastnější holka pod sluncem. Ale ta jistota, to je věc. Vážně nevím, jsem hrozně nerozhodnej člověk.


Tímhle ale naše problémy nekončí. Pokud bychom všechno zařídili a on tady mohl normálně žít, musela bych s ním bydlet a nejspíš bychom museli udělat i svatbu, protože jinak povolení k pobytu jen tak nedostane. Ani jeden z nás z toho není nadšený, ale víme, že nemáme jinou možnost. Často se ptám sama sebe, jestli jsem na něco takového připravená. Moc dobře vím, že ne. Bylo by to hodně těžké, ale na druhou stranu jednou to prostě přijít musí. Momentálně jsem otrokem času, protože, jak už jsem psala, na rozhodování mi zbývá jen pár dní - konkrétně 11, než přítel odjede, no a já nechci promarnit šanci. Kdybych se s ním necítila tak dobře, jak se cítím, tak bych nad něčím tak šíleným vůbec neuvažovala. Ale jelikož je všechno tak, jak je, tak si s tím lámu hlavu pořád a pořád dokola.

Prosím, napište mi svůj názor, neskutečně mi to pomůže, potřebuju slyšet i názory ostatních nezaujatých lidí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cler Cler | Web | 9. června 2015 v 21:04 | Reagovat

Ono je hrozně těžké ti v tomhle poradit, protože každý by to udělal jinak a co když ti někdo poradí špatně? Tvé rozhodnutí by nemělo být založeno na tom co ti řeknou ostatní, ale určitě nad tím můžeš porozmýšlet.
Určitě je pravda, že by se všichni neměli házet do jednoho pytle, rodina na to může mít svůj názor a ty taky. Ale když respektuješ svou rodinu vždy tam bute to CO KDYŽ? Úplně to chápu, taky mi tohle doma říkali a pořád říkají, ale pokud jsi šťastná a máte super vztah, tak bych je nebrala moc vážně, ale nikdy bych nezapomněla to co mi říkali. Jako každý jiný vztah se můžou všechny rozpadnout po roce, po třech letech a nebo nikdy. To nikdy nikdo neví. Ale to že byste se museli vzít!? No upřímně asi bych nad tím hoooodně přemýšlela. Za mě by se lidi měli brát protože sami chtějí, samozřejmě chápu, že by to bylo nutné kvůli tomu pobytu, ale i tak. Je to takové z nutnosti a pokud se to nelíbí ani jednomu z vás tak by to ani do budoucna nemuselo dělat dobrotu. Ale pokud je opravdu ochotný tady kvůli tobě zůstat a mnoha věcí se vzdát, tak bych nad tím opravdu vážně hodně moc přemýšlela. Taky bych se snažila najít  za ten čas i jiné řešení než svatbu a nechat jí až jako tu úplně poslední možnost.

2 Chloey Chloey | Web | 9. června 2015 v 22:39 | Reagovat

[1]: Možná jsem to napsala špatně, ale myslela jsem to tak, že mě zajímá názor ostatních, ale ne že se jím budu řídit :) Jinak straaašně moc děkuju za to, jak ses rozepsala! Je pravda, že ta svatba je šílenost. Ani jednomu z nás se to nijak nelíbí, netvrdím, že by se to časem nestalo, ale teď je prostě brzy. Problém je v tom, že jsme se celou dobu snažili najít jinou možnost, ale bohužel jsme ji nenašli. Z jeho země jsou hodně přísné kontroly a jeho jméno, ze kterého je poznat, že je muslim, tomu taky vůbec nepomáhá. Přesně jak jsi napsala - nikdy nevím, jak to bude, jestli nám to vydrží rok, dva, nebo napořád. Ale když si uvědomím, že je ochoten kvůli mě opustit rodinu, kterou vážně miluje (asi jako každý muslim :) ), zůstat v ČR jen se mnou a bratrancem, který je v Praze, což je od nás nějakých 100km, tak mu to všechno, co říká i věřím. Ale pořád je tam ta nejistota a máš pravdu, ta tam bude pořád. Ještě jednou děkuju za komentář, vždycky mě potěší, když mi někdo poradí nebo napíše, co si myslí :)

3 sissreveur sissreveur | Web | 10. června 2015 v 9:33 | Reagovat

Ty víš, že ti tu svatbu většinou vymlouvám na druhou stranu zase vidím, jak jsi s ním šťastná a konečně se zase směješ, což mě dělá neskutečně šťastnou. Každá věc má vždycky (minimálně) dvě strany. A je potřeba si vyslechnout vždycky více názorů, ale musíš to být ty, kdo bude rozhodovat o své budoucnosti na základě vlastních pocitů, vlastních zkušeností. Ty ho znáš lépe než kdokoliv kdo ti "radí". Je třeba všechny ty "rady" brát s nadhledem, podívat se na to i z pohledu ostatních lidí, ale jak už jsem psala, musíš to být ty, která si bude jistá svým rozhodnutím, úsudkem a svými pocity.. :)
Mám tě ráda ať už se rozhodneš jak se rozhodneš.. :)

4 Chloey Chloey | Web | 11. června 2015 v 10:15 | Reagovat

[3]: Já si to taky tak nějak vymlouvám, doufam, že to půjde i nějak jinak, i když o tom dost pochybuju :/ Přesně tak, ty názory ostatních mi strašně pomáhají, protože si díky tomu uvědomím i něco, co sama nevidím. Ale jak píšeš, musím to být já, kdo se rozhodne, z čehož nemám ani trošku radost. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Moc děkuju! ❤

5 Hann❤ Hann❤ | Web | 11. června 2015 v 20:59 | Reagovat

Tak tohle jsem nečekela. Když jsem četla začátek čekala jsem něco jiného a ono se z toho vyklubalo toto. Popravdě? Nevím, jak ti poradit. Já jsem na lásku asi nějaká špatná nebo nevím, proč nic nevychazí, ale tobě bych řekla drž se ho! Vím, to s těma zákonama potom je složité, ale přece musí počítat, že kdyby jste se vzali, tak se může stát, jak u většiny manželství, že se rozvedete. Jako normální Češi. Přijde mi divné, že to v tomhle směru nelze. Každopádně rozhoduj srdcem a nedělej ukvapené závěry. Být na tvém místě ještě bych se poradila s nějakým odborníkem. Každopádně držím pěsti a přeji ať to klape!! ❤

6 Michaela Michaela | Web | 11. června 2015 v 22:14 | Reagovat

Tyjo. Jak jen ti poradit. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala, ani osobně a ani ze svého okolí. (jediné akorát, že ostatní do mě hučeli jak ten dotyčný je špatný a já i přez to šla a byla s ním, všechno jsem viděla přez ty krásné růžové brýle, ale pak jsem si pěkně rozbila nos jak se říká, ale to je o proti tomu tvému problému uplný prd) Strašně ráda bych ti pomohla, ale opravdu nevím jak. Jsi opravdu zamilovaná, jde to poznat už jen z toho jak o něm píšeš, musí být opravdu fájn. Za jiných okolností bych ti asi napsala, aby ses rozhodla podle toho jak to cítíš.. je pravda, že teď můžu taky ale pořád budeš mít v sobě tu nejistotu už jen kvůli okolí, které ri to bude pořád připomínat, že on je 'jinej' a vlastně špatnej žejo. Tohle mě hrozně mrzí. Musí to být neuvěřitelně těžké. Ale zase na druhou stranu, pokud mu věříš, že není takový jako ti ostatní, že je jinej - v dobrým slova smyslu - což asi určitě je podle toho co píšeš, tak snad by nemusel být takový problém, aby vám to spolu klapalo. Ovšem svatba je velký závazek, hlavně u vás dvou by to bylo asi ještě větší. Princezno, opravdu nevím. Oni naše názory ti stejně asi moc nepomůžou, musíš se rozhodnout podle sebe. A ať už se rozhodneš jakkoliv tak doufám, že budeš šťastná ♥

7 Little Lu - Malá Dáma Little Lu - Malá Dáma | Web | 12. června 2015 v 8:52 | Reagovat

Uf, máš to ťažké, a ako píšu baby nadomnou, fakt sa musíš rozhodnúť hlavne ty sama, a neriadiť sa radami iných ľudí. Má to naozaj svoje pre aj proti, a to už len ty vieš, či je viac vecí pre alebo proti. S tou svadbou je to tiež zložité. Tiež som toho názoru, že by sa ľudia mali brať, preto, že to chcú a nie musia. Fakt neviem. A ešte keď píšeš, že spolu nie ste moc dlho.
Myslím, že už akokoľvek sa rozhodneš, tak až neskôr zistíš, či si urobila dobre alebo naopak. Keď prejde nejaký čas, od tvojho rozhodnutia a keď budeš sama vidieť, ako sa to celé vyvíja.
Nech už sa rozhodneš akokoľvek, držím palce. :)

8 Chloey Chloey | Web | 12. června 2015 v 10:43 | Reagovat

Holky, strašně moc vám děkuju! Asi vám musím připadat jako blázen, jako někdo, kdo to nemá v hlavě v pořádku, když se zabývá takovými věcmi, ale prostě si nemůžu pomoct. Jsem z toho už vážně špatná, tím spíš, když se kouknu na datum a vidím, že zbývá 8 dní do jeho odjezdu, 8 dní na všechno rozhodování, protože potom už bude pozdě. Až se vrátí zpátky, musí se všechno zařídit v jednom týdnu, protože přijede jen na turistickou kartu, či co. Vážně vám moc děkuju, nemám si o tom moc s kým popovídat a právě v tomhle mi blog neskutečně pomáhá :)

9 Michaela Michaela | Web | 12. června 2015 v 13:07 | Reagovat

[8]: Od toho jsme tu :) Držím palce ♥

10 Monica. Monica. | Web | 13. června 2015 v 21:01 | Reagovat

Tak to máš teda těžký... A navíc, podle mě, v životě si nikdy nebudeš ničím jistá stoprocentně :) taky jsem strašně nerozhodnej člověk, takže tě chápu. Ale pokud ho vážně miluješ a alespoň si myslíš, že by to do budoucna mohlo vydržet, tak bych do toho asi šla... ale je pravda, že tohle je fakt neuvěřitelně těžký rozhodování.

11 Dollie Dollie | Web | 14. června 2015 v 15:22 | Reagovat

Tak po prvé, určite sa neraď podľa toho čo ti vravia ostatný, kašli na nich je to tvoj život a takéto rozhodnutie musíš urobiť na základe svojich pocitov nie rád druhých lebo inak sa môže stať že to budeš ľutovať!

neviem ti presne poradiť pretože je jasné že nevieš čo robiť,že to je ťažké rozhodnutie a tiež by som sa bála, predsa len sa môže všetko pokaziť a môžte to nakoniec nezvládnuť ale to sa môže stať v každom vzťahu..

ja fakt neviem je to ťažké a keď  tomu ešte pridáme to že máš na rozhodnutie len nejaký čas a že pravdepodobne by si si ho potom musela vziať .. ja neviem toto rozhodnutie musíš proste urobiť sama  a ja verím že sa rozhodneš správne! :)

len to rozhodnutie nerob na základe druhých alebo na základe svojho strachu, tieto dve veci všetko kazia! to je moja rada

12 Chloey Chloey | Web | 14. června 2015 v 17:55 | Reagovat

Děkuju vám! :) Já už jsem se za sebe asi v podstatě rozhodla, takže to, co se říká kolem mě beru dost s nadhledem, i když je pravda, že občas mám takový pocit nejistoty, jestli dělám správně nebo špatně. Nicméně to tak i tak uvidím až za nějakou dobu a já prostě nechci promarnit příležitost s někým takovým, jako je on. Hlavní pro mě je to, jak se chová k lidem a hlavně ke mě, ne to odkud sem přijel a co vyznává :)

13 Baruš Baruš | Web | 18. června 2015 v 21:11 | Reagovat

Upřímně ti řikám, že bych do toho nešla.
máš pravdu s tím, že ne všichni muslimové musí být stejní,ale mám spoustu zkušeností s tím, že přetvářka je u nich hlavní vlastnost.
nemůžu ti říkat,co máš dělat, nemám nic proti nikomu, kdybych mohla,tak se za muslima taky vdám a žiju s ním,protože nejen že jsou to hezcí borci,ale kdyby nebyli až takhle nábožensky založení,tak jsou opravdu úžasní. ovšem je to na tobě. zároveň jsem i ten typ člověka, který si myslí,  že by dotyčný vždy měl dát na intuici. Proto dobře poslouchej a pokud máš jediné pochyby, nebo ti něco říká, ať to neděláš,ale přitom bys chtěla,protože se s ním cítíš šťastná,ale něco v tobě tě i přes to blokuje, není to strach, je to intuice která se ozývá a říká ti nedělej to. Snad jsem vyjádřila všechno co jsem chtěla:D Přeju ti,abys byla šťastná.
jinak beru tě,zapiš si mě. papa:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama